Vítejte na stránkách o poezii, ale nejen o ní.

Vydejte se do zákoutí fantazie a nacházejte sebe sama v temných i jásavých odrazech obrazů věcí všedních či vzácných...

...tak se nebojte a pojďte dál....

Verše pro tento okamžik:

Sliby obličeje
Charles Baudelaire

Miluji, kráso mdlá, most obočí tvých tam,
kde temnota se valí bdělá;
tvůj zrak, byť čerň a čerň, mne vzbouzí k myšlenkám,
jež pohřební přec nejsou zcela.

Tvé oči s vlasem tvým, zčernalým pro soulad,
s tou vraní, elastickou kšticí,
tvé oči malátně mi praví: "Chceš-li snad,
milenče Můzy sochařící,

sledovat naději z nás v tobě zjitřenou
a chutě, k nimž se hlásíš, chtící,
zjistíš, že slova nás vždy pravdomluvná jsou
od pupku dál až po zadnici;

na těžkých ňadrech dvou o kráse bez pochmur
nalezneš po medaili z bronzu,
a hlouběji pod břichem, sládnoucím nad velúr
a snědým jako kůže bonzů,

bohaté ohanbí, jež vskutku sestrou jest
zde hřívy této s černou mocí
a které v kudrnách s hustotou smí snést
srovnání s tebou, chmurná noci!"