Vítejte na stránkách o poezii, ale nejen o ní.

Vydejte se do zákoutí fantazie a nacházejte sebe sama v temných i jásavých odrazech obrazů věcí všedních či vzácných...

...tak se nebojte a pojďte dál....

Verše pro tento okamžik:

Dveře a okna
Tristan Corbiere

Neslyšíš? - Krev a kytara! -
Odpověz! ... silněj zaklnu ti.
Neznám většího barbara:
tak nechat mě výt o své smrti!

Očistcem smýkat snad až moc! ...
Vidíš mě, slyšíš, jak tu slídím?
Tvé oko spí, je černá noc.
Pokyň - a já nic neuvidím.

Zatracence už mrazí tma:
dláždím ti cestu k jícnu pekla...
Nesrovnatelně neznámá!
Jestli tam nejsi..., snad bys cekla!

Ztratil jsem soudce těch všech ztrát,
když zatracoval jsem sám sebe
na kolovrátku serenád.
- Zbývá zatratit jenom Tebe!


Přeložil Vladimír Mikeš