Barbarská
Jean Arthur Rimbaud

    Později po mnoha dnech a ročních dobách a bytostech a zemích,

    praporec z krvavého masa na hedvábí moří a arktických květů (neexistují).

    Zotaveni ze starých fanfár heroismu - které nám dosud útočí na srdce a na hlavu - daleko od dávných vrahů.

    Ó! Praporec z krvavého masa na hedvábí moří a arktických květů (neexistují).

    Něžnosti!

    Výheň prší za poryvů jinovatky - Něžnosti! - deštné ohně z démantového větru, které dští pozemské srdci, jež pro nás věčně uhelnatí. - Ó světe! -

    (Daleko od starých troubení na ústup a starých plamenů, které slyšíme, které cítíme.)

    Výheň a pěna. Hudba, víření propastí a náraz ker o hvězdy.

    Ó Něžnosti, ó světe, ó hudbo! A tam plují tvary, pot, kštice a oči. A bílé slzy, horoucí - ó něžnosti! - a ženský hlas, který proniká do hloubi vulkánů a arktických jeskyní.

    Praporec...


Dark

 

  •