Albatros
Charles Baudelaire
Pro zábavu svou to dělají námořníci,
že velké albatrosy často chytají,
již letí jak lhostejní spolucestující
za loďmi, hořkou jež propastí klouzají.
Sotvaže kořist svou na prkna položili,
ten pták, jenž jako král se v azur rozletí,
svých křídel žalostně hned nechá smutek bílý
jek vesla bezvládná po poku kráčeti.
Ten poutník křídlatý, jak nemotorně stojí!
Dřív krásný tak, teď hnus, smích budí v diváku.
Chlap zobák dráždí mu smrdutou lulkou svojí
a jiný, kulhaje, se směje chudáku.
Je Básník podoben knížeti oblačnému:
směje se biřicům, v bouř zírá nehnutě,
vyhnanec na zemi, kde všechni spílá jemu,
a v chůzi vadí mu obrovské perutě.
Přeložil: Hanuš Jelínek
