Životopis
William Blake

[28.11.1757-12.4.1827]

Anglický malíř, syn londýnského obchodníka, navštěvoval od desíti let kreslířskou školu. 1772-79 se učil u rytce J. Basira, pro něhož kopíroval gotické obrazy ve Westminsterském opatství. 1779-80 studoval na londýnské akademii, kde projevoval vyslovený odpor proti akademické výuce, kreslení podle antik a podle modelů. 1780 se Blake osamostatnil jako grafik a ilustrátor. Spřátelil se sochařem J. Flaxmanem a švýcarským malířem H. Füsslim. 1782 se oženil s Kateřinou Butcherovou, která mu pomáhala kolorovat rytiny. Po neúspěšném pokusu vést tiskařský obchod se stýkal se společenskými reformátory a pomýšlel i na politickou dráhu. 1800-03 pracoval jako grafik pro básníka W. Hayleye ve Felphamu v Sussexu. 1809 uspořádal samostatnou výstavu v krámě svého bratra, jež skončila naprostým neúspěchem. 1818 se spřátelil s malířem J. Linnellem, ktrý ho seznámil s akvarelistou a astrologem J. Varleyem; oba malíři tvořili jádro přátelského kroužku kolem Blakea v posledních letech jeho života.

Význam Blakea jako jedné z nejvýznamnějších osobností romantismu ocenilo až 20. st. V jeho díle se prolíná tvorba básníka, mystika a visionáře s tvorbou malíře a především kreslíře a grafika. Už jako dítě sbíral reprodukce podle děl Raffaela, Michelangela a Dürera a během učení se seznámil se středověkým uměním. Blakeova díla do 1790 nevynikají osobitostí a lze je řadit do předromantického historického malířství. 1789 vydal knihu básní Písně nevinnosti a 1794 Písně zkušenosti; stejně jako prorocké knihy Kniha o Thelovi, 1789, Podoby dcer Albionových, 1793, jsou tištěny jeho vlastní technikou kterou nazval "iluminovaný tisk"; text napsaný přímo na desku doprovodil kresbou. Desku vyleptal a provedl v různých barvách několik obtisků, které pak akvarelem vykoloroval. Již od dětství měl Blake vizionářské stavy; ve zralém věku usiloval vytvořit vlastní mystickou filosofii, navazující na J. Böhma, Paracelsa a E. Sweneborga. Zabýval se problémem zla a stal se manicheistou.

V druhé polovině devadesátých let vytvořil řadu velkých barevných monotypů technikou, kterou sám vynalezl: na desku nanesl silnou vrstvu temperových barev a pořídil z ní několik obtisků, jež pak dokončil perokresbou inkoustem a akvarelem. Témata si vybíral z bible, Shakespeara, Miltona i z vlastní bohaté představivosti; jejich symbolický obsah je často mnohovýznamný a svědčí o Blakeově myšlenkové originalitě. Zároveň maloval malé obrazy na biblické náměty temperou a akvarelem. Po 1800 pracoval na velkém mystickém eposu Milton a ilustracích k Blairově knize The Grave (1808), 1804-18 na velké symbolické knize Jeruzalém; pouze jediný úplný exemplář tohoto díla sám koloroval. V posledních letech se zabýval ilustracemi ke knize Job a k Dantově Božské komedii.

Díla (abecedně):

  • Amerika: Proroctví (America: A Prophecy), 1793
  • Básnické skici (Poetical Sketches), 1783
  • Čtyři zoa (The Four Zoas), 1797
  • Evropa: Proroctví (Europe: A Prophecy), 1794
  • Francouzská revoluce (The French Revolution/Die Französische Revolution), 1791
  • Jeruzalém (Jerusalem), 1804-20
  • Kniha Ahanie (The Book Of Ahania), 1795
  • Kniha Losova (The Book Of Los), 1795
  • Kniha Thel (The Book Of Thel), 1789
  • Kniha Urizenova (The Book Of Urizen), 1794
  • Milton: Báseň (Milton: A Poem), 1804-8
  • Pekelná přísloví (Proverbs Of Hell), 1793
  • Píseň Losova/Zpěv Losův (The Song Of Los), 1795
  • Písničky nevinnosti/Zpěvy nevinnosti (Songs Of Innocence/Lieder der Unschuld), 1789
  • Písničky zkušenosti/Zpěvy zkušenosti (Songs Of Experience/Lieder der Erfahrung), 1794
  • Popisný katalog (Descriptive Catalogue), 1809
  • Snoubení nebe a pekla/Sňatek nebe s peklem (The Marriage Of Heaven And Hell), 1793
  • Tiriel, 1788-9
  • Vala, 1795
  • Vidění dcer Albionu (Visions Of The Daughters Of Albion), 1793
Zpracováno s použitím informací:
Literární doupě http://ld.johanesville.net
Škola v pohodě http://www.skolavpohode.cz


Dark

 

  •