Semper Eadem
Charles Baudelaire
"Kde se vzal," řekla jste, "ten zvláštní příval smutku,
jenž stoupá ve vás jak oceán příbojem?"
- Když po vinobraní má naše srdce, vskutku
škoda žít! To je přec tajemství známé všem,
toť prostý žal a v něm po smutku ani zdání,
jak vaše veselí, zářící kolem nás.
Tož, krásko zvědavá, už nechte vyptávání!
a mlčte! třebaže je líbezný váš hlas!
Mlčte, vy hloupoučká! vy kterou všechno vznítí!
vy smíšku dětinský! Víc ještě nežli Žití
Smrt poutem subtilním tak často drží nás.
Lží nechte srdce mé se opít, v opojení
se ve váš krásný zrak pohřížit jako v snění
a dlouho, dlouho spát ve stínu vašich řas!
