zkost
Jean Arthur Rimbaud
Je mon, abych kvli N prominul setrvale drcenou ctidost,
aby blahobytn konec vykoupil vk nuzoty, aby ns jedin spn den ukonejil z hanby
na osudov neobratnosti?
( palmy! Dmant! - Lska, sla! - Ve ne vechny radosti a slvy! -
na kad zpsob, vude - dmon, bh, - Mld tto bytosti: mne!)
Aby byly nehody vdeck pohdky a hnut socilnho bratrstv
velebeny jako postupn nvrat prvotn svobody?...
Ale Vampra, kter ns in laskavmi, vel, abychom se potili tm,
co nm penechv, nebo jinak budeme smnj.
Valit se navnm povtm a pes moe k ranm; tichem vraednch
vod a vzduchu k utrpen; pern rozbouen tichem k muen, kter se smje.
