Na úsvitě loučení
Marceline Desbordes-Valmorová
Ať líbám tě a obepínám,
ať k tobě lnu ve své žalosti,
vše marno! sbohem Mladosti,
my každá pospícháme jinam.
Je pěkně pod tvou korunou
a nad tvůj dech nic hebčí není.
Tvář nastav a mé políbení
nech chvíli trvat pod lunou.
A je-li poslední, můj světe,
to dlouhé políbení mé,
nech, ať se chví, než zahneme
za ten hloh, jenž ještě kvete.
Že já kvést neuměla jsem,
ó Přesladká! tím nejsem vinna.
Když fouká smutku meluzina,
květ oprchává před časem.
Přeložila Zdeňka Pavlousková
