Co jste učinil?
Marceline Desbordes-Valmorová
Srdce tvé je mé,
mé se k tobě vine;
sebe za tebe,
nebe za nebe
Tvé je vráceno,
já už nemám jiné,
tvé je vráceno,
mé je ztraceno!
Lupínek a pel
a sám z růže kvítek,
lupínek a pel,
vůně kadidel.
Co jste učinil,
Pane můj, však víte!
co jste učinil
z líbezných těch chvil?
Dítě na ptaní,
co ztratilo mámu,
dítě na ptaní,
nikde zastání.
Zanechals mě zde
hořkou a tak samu,
zanechals mě zde,
jen Bůh vidí, kde.
Víš, že jedenkrát
v samotě své vlčí,
víš, že jedenkrát
Lásce budeš rád?
Budeš zaklínat -
ticho, všechno mlčí -
budeš zaklínat,
na mne vzpomínat.
Přijdeš zamyšlen
zvonit u mých veří,
milý jak v ten den
přijdeš zamyšlen.
Hlas ti zvěstuje:
"Pozdě!... V hrobě leží!"
To ti zvěstuje.
Nepolituje!
Přeložila Zdeňka Pavlousková