Věnování básně
Stéphane Mallarmé
Dítě ti přináším z mé moci v Idumeji!
Černá, z per zedraná, až křídla krvavějí,
přes rámy spálené rzí s vonnou silicí,
přes zledovělé sklo, na lampu zářící
se vrhla Jitřenka, a když to nedochůdče,
ó palmy! vložila nevrle do náruče
otci, jenž snažil se o úsměv nepřátel,
tu ústrk macešský a sinalý se chvěl.
Ó kolébačko, kéž, jsouc chladem zahalena,
tvá dcera děsivý plod přijme na kolena,
a s písní jakoby z viol a spinetu
ty zdali přitiskneš svým prsem v odkvětu
prs, v kterém koluje ve věštné běli žena,
nad ústa panenským azurem umořená?
Přeložil František Hrubín
