H-
Petr Šrefl
Tvá štíhlá šíje, krk - tvoje oči
jsou krásné jako dálné kraje,
jako jaro, když sníh taje
a květ se teplu natočí.
Ke rtům, neznámým mě dosud
a na dohled k očím tvým smavým
zabloudil jsem krajem tmavým.
Proklínám i chválím krutý Osud!
Tak bych, troufalý, chtěl jedenkrát
v očích krásných, přelude mizící, spát
a za temné noci do Tvých retů se vpít,
v oblacích kde uragán klíčí
a kde déšť roztahuje chtivých paží
v bouři - duše snící nad propastí.
