Vlasatice
Petr Šrefl
V tichu a kráse temné noci
Chlad zasekává drápky za nehty
Svíce nade mnou zhášejí se bez pomoci
A v myšlenkách jsi se mnou Ty, jen Ty.
Prolétla jsi kolem mne jak vlasatice,
Kometa, krásná v záři prachu hvězd.
Sám před sebou jsem teď na útěku
A třeba do věčnosti rád se Tebou nechám vést.
Do těch temnot vydám se za ozvěnou Tvých kroků
Které Tvé jsou vím to jistě? či ne snad?
Mysl pustá jako srdce bez naděje
V mlze upletené z přeludů tvých očí krás
Klopýtá a zvedá se, hned v bahně zase,
Pak do prázdnoty klesá tiše. Už je pozdě. Zastavil se čas.
