Nad hrobem Baudelairovým
Josef Hora
Plují lodi zas
k jižním ostrovům,
rozkoš, ticho, jas
se sklání k nahým rtům
rozkoš, ticho, jas,
pleti managon,
bílých jedů hlas
a temných rájů zvon
A ty tu spíš,
k nebi zvrácený kámen,
nad tebou výš
šlehá vášní tvých plamen
z těla vykoupen,
znící zlatým slovem
v bdících žal, spících sen
jak déšť nad hřbitovem.