Cikáni na cestách
Charles Baudelaire
Věštecký snědý lid s plameny v zřítelnicích
se včera vydal dál, na zádech s robaty,
jimž skýtá, kdykoliv jen k němu vztáhnou rty,
vždy pohotový zdroj svých ňader klesajících.
Mužové mlčky jsou, ve výstrojích se skvících,
kol kár, kde rodiny se choulí pod šaty,
a oči těžké sny, do dálek upjaty,
pak želí přeludů před nimi prchajících.
Když je z bran doupěte zří cvrček kol se brát,
cvrkaje zesílí svou píseň nastokrát,
a dobrá Kybélé hned množí svoje věno,
dávajíc skále téc a poušti bujně kvést
před těmi poutníky, pro které všechny jest
království příští tmy dokořán otevřeno.
Přeložil Svatopluk Kadlec
