Jeho návrat
Marceline Desbordes-Valmorová
Vím, že ho nenávidět mám!
Zranil mou duši. Pláč a lkaní
jsou jako oheň k nezdolání,
jakpak ten smutek překonám?
Vím, že ho nenávidět mám.
Způsobil mi jen samý žal.
Když odjel, klid jsem nalezla si.
Teď vrátil se a kouzlem krásy
i jménem mým, jež zašeptal,
způsobil mi jen samý žal.
V polibku na uvítanou
mě celou duší hledal zase,
má duše marně skrývala se;
poznala znova lásku svou
v polibku na uvítanou.
Říká, že neodejde již,
S radostí hrůza přepadne mě,
to mám ho vskutku vídat denně?
Jsme ztraceni! Můj Bože, slyš,
říká, že neodejde již!
Přeložila Anděla Janoušková
