Kytice
Marceline Desbordes-Valmorová
Ne, nedám ti svou kytici.
Řekni si, že jsem vrtošivá,
lehkomyslná, prázdná, lživá
a koketně se bránící;
ne, nedám ti svou kytici.
Vždyť jako radost sluší mi,
má barvu slastně zrůžovělou
a ty bys chtěl tu krásu celou.
Chceš mít i šperk můj jediný,
jenž jako radost sluší mi?
Na srdci svém ji budu mít;
je čistá jak mé duše snění,
a vzdech i horké roztoužení
by zakalily její třpyt:
na srdci svém ji budu mít.
Ne, nedám ti kytku svou růžovou:
jen pohleď na ty křehké plátky!
Snad bys jí zítra poslal zpátky -
a co já potom s kytkou svou?
Ne, nedám ti kytku svou růžovou!
Přeložila Anděla Janoušková
