Jak jednou odpovíš
Charles Baudelaire
jak jednou odpovíš, má duše osamělá,
jak, srdce, odpovíš, ty srdce bez květu,
kráse, jež dobrotou je prostoupena celá
a jejíž božský zrak tě vrátil životu?
- Jen chválu pokorně vzdáme jejímu jménu.
Nic nevyrovná se té něze nádherné.
Parfémem Andělů má duši provoněnu
a jejím pohledem se čistší stáváme.
Ať je to za noci v naprostém osamění,
ať je to v ulicích, kde chvilka klidu není,
její duch vznáší se v prostoru plamenem.
"Protože krásná jsem," promluví jasným hlasem,
"ve jménu lásky mé se skloňte před Krásnem.
Já strážný anděl jsem, Můza i Madona jsem!"
Přeložil Gustav Francl
