Prodejná múza
Charles Baudelaire
Ó Múzo, milenko paláců, znáš můj cit:
až Leden za sněžných nocí, jež nuda zchvátí,
pustí svůj Severák, zda budeš pro zahřátí
svých nohou zmodralých oharek alespoň mít?
Zda tvá hruď z mramoru se k života zas vrátí,
až okenicemi pronikne noční svit?
Zda z klenby azuru sezbíráš zlatý třpyt,
až zlato z paláce i z váčku se ti ztratí?
Vždyť kaditelnicí se musíš v záři svěc
tak jako ministrant ohánět pro žvanec
a zpívat Tedeum, v němž víra navždy zhasla,
či s lačným žaludkem své kejkle vystavit,
jak šašek v ulicích pod šklebem slzy skrýt,
aby se bránice té sprosté luzy třásla.
Přeložil František Hrubín
