Sed Non Satiata
Charles Baudelaire
O božstvo bizarní, hnědé jak noci snů,
ty s vůní smíchanou nad pižmem, nad havany,
ty dílo démonů či Fausta ze savany,
ty dítě černých chvil, ty s klínem ebenu,
raděj než k opiu, já v noci věrně lnu
k elixíru tvých úst, v plen pyšné lásce daný;
když k tobě touhy mé jdou jako karavany,
tvé oči studnou jsou, kde pije žal mých dnů.
Těmato očima, průduchy duše svojí,
míň ohně chrli mi, ty běse lítý v boji;
vždyť přece nejsem Styx, bych měl tě devětkrát,
a běda! nemohu, lítice vilná vinou,
bych zlomil smělost tvou pro ještě horší spád,
v pekle tvé postele se státi Proserpinou!
Přeložil: Vladimír Holan
