Motýl
Muriel
Motýl se do jara zavěsí
a kreslí nejkrásnější výkresy,
ty malíři se smutnýma očima,
oblaka maluj, která srdcem jdou,
a s láskou putuj za nima,
když bolest tvoji nebem odvedou.
(Antonín Matěj Píša – Láska)
Ty malíři,
se smutným výrazem ve tváři,
až domaluješ oblaka, co srdcem prochází a s láskou poputuješ za nima,
pousměj se očima.
Je to někdy těžké i pro herce,
tak vem do rukou své štětce,
namaluj do srdce duhu,
do duše svit a radost, že tu můžeme být.
Až motýl do jara se zavěsí a nakreslí ty nejkrásnější výkresy,
Zaleješ pláč a nasázíš smích, i s tím musíme žít, ale bude nám líp.
(Muriel)
Snad sněhy roztají a smích nasadí k květu,
v srdcích nám bude krev bušit jak pěst
a do oblak oči tvé letí vstříc světlu
na křídlech motýla skrze sny, představy.
Přes bolest.
Hej Mefiste, kde kroky marníš!
Tu stojím a dychtivě hledím ti vstříc!
Odmítnout přání, to ty přece nesmíš..
Tím motýlem chtěl bych být.. a dál už víc nic.
(Allemand)
