Večer
Rainer Maria Rilke
Večer se zvolna převléká a šaty
drží mu stromy, slité v jeden pás;
z dvou zemí vidíš jednu odlétati
do nebe vzhůru, druhá padá zas
a ty, že k žádné nepatříš tak zjevně,
smíš temně stát, ale ne tak, jak dům,
a vzývat věčnost, ale ne tak pevně,
jak to, co v hvězdách stoupá k nebesům,
a nechají ti život, obří, děsný,
zrající, nevýslovný v zmatku svém,
takže ti je, tu chápavý, tu těsný,
střídavě souhvězdím i kamenem.
Přeložil Lumír Čivrný
