Charles Baudelaire »
Paul Verlaine »
Jean Arthur Rimbaud »
Tristan Corbiere »
William Shakespeare »
Dante Alighieri »
Mihangel Bregalad »
J.B.Cross »
Edgar Allan Poe »
Francois Villon »
Rainer Maria Rilke »
William Blake »
Marceline Desbordes-Valmorová »

 · Kytice
 · Jeho návrat
 · Nezapomnět
 · Odříkání
 · * * *
 · Dívka a doupnák
 · Bludná du?e
 · Bdění
 · V zimě
 · Tvář ve vodě
 · Zda sám bys byl
 · Vzpomínka
 · Vzkázání od ?eny
 · Večerní sbohem
 · Večer
 · Upřímná
 · Tichounké sbohem
 · Spí??
 · Poslední setkání
 · Osamělé hnízdo
 · Opadaný vínek
 · Odloučení
 · Nech nás zaplakat
 · Na úsvitě loučení
 · Modlitba ?eny
 · Mít na mysli
 · Má světnička
 · Jdi v pokoji
 · Elegie
 · Dopis panu Alphonsu de Lamarte
 · Čekání
 · Co jste učinil?
 · Bezesnost
 · * * *

Stephame Mallarme »
Jean Moréas »
René Arcos »
Charles Vildrac »

Karel Hynek Mácha »
Fráňa ?rámek »
Karel Jaromír Erben »
Jiří Wolker »
Karel Toman »
Vítězslav Nezval »
Gelmisia »
Petr Srefl »
Michal Koąč »
Mína »
Jakub Hemala »
Martin M. ?imeček »
Ondřej Bouda »
hlianská poezie »
Jan Opolský »
Josef Hora »
Muriel »
Allemand »


Dopis panu Alphonsu de Lamarte
Marceline Desbordes-Valmorová

Bárko, jež osamělá
tu těkáš tam a sem,
ty sebe vsázíš zcela
s vlastním svým dramatem.
Ať vichřice se štětí,
tvou chuť to nezchromí,
já však mám s sebou děti
a strach mám z pohromy.

Když tmavu plachtou chmurně
byls do tmy vsunut bos,
tma rovnala se urně,
kam vhodili tvůj los.
Z končin, kde zlo se líhne,
byť vichřicí byl hnán,
božský je cíl, kam tíhne
člun, jenž je požehnán.

Zas cesta zasmušilá!
Můj den z ní povzlétá,
v ní jak by navždy byla
má chůze zakleta.
Běs osudu, jímž hořím,
nesleví, nemine
a ke vzdáleným mořím
štve hořké vlny mé.

Hnízdečkem uvábena,
tou páskou přehebkou,
nad mladou kolébkou,
v neštěstí šťastná žena,
já posmíval jsem
se vlastním bolestem.
Můj zpěv se lidem brzy
prý zalíbil v ten čas,
já však pro samé slzy
jsem přišla o svůj hlas.


Přeložila Zdeňka Pavlousková



Powered by www.freewebtemplatesnow.com