Síla chvíle
Gelmisia
Rozněžněna harmonizujícím impulsem chvíle, strnula...
Zářícíma očima objímá mihotající se hvězdné posly...
Kol vlahé, majestátní ticho.
Křehké měsíční světlo měkounce obtáčí vzrostlé velikány,
Láme se a dopadá do jejich nastavených dlaní,
- Jakoby vtažena do jiné reality a přece tu.
Horoucí srdce naladěno na blyštivou hudbu sfér touží po pohlazení.
Vznáší se prostorem, proplouvá diamantovou tříští,
jenž se začala pomalu snášet na křídlech chladného vánku.
