Mlhy a deště
Charles Baudelaire
Ó zimy šedivé a jara zablácená,
omamná období, ó, buďte pochválena!
Zahalujete mi jak rozum, tak i cit
svým mlžným rubášem a temným rovem v klid.
V té pláni, v jejíchž tmách lká vítr, vpřed se žena,
a v nocích bez konce korouhev smutně sténá,
má duše může líp než v teplém máji snít
a křídla havraní k svým letům rozevřít.
Ó doby pobledlé, vy kněžny našich pásem,
nic není sladšího pro srdce chmurných snů,
na které padá sníh od nepamětných dnů,
než vaše temnoty, neoživené jasem
- leč večer bez luny, za něhož by se žal
na lůžku hazardním v dvojici uspával.
Přeložil Svatopluk Kadlec
