Podzimní píseň
Paul Verlaine
Čas podzimní
když rozezní
houslí stony,
jitří mne svou
malátnou hrou
monotónní.
Dech úží strach,
na hodinách
zvon když bije,
z odešlých dnů,
z dosněných snů
k pláči mi je.
Odcházím sám,
zlým větrem hnán
pryč z těchto míst,
do všech čtyř stran
jsem usmýkán
jak mrtvý list.
Přeložil Boris Šerf, 1987