Píseň
Paul Verlaine

Klavír, jejž políbila ruka bílá,
svítí v růžovém stínu večerním.
A nápěv, lehounký jak ptačí křídla,
půvabný, dávný a tichý jak stín,
cudně se toulá krokrm bázlivým
místem, jež Ona vůní nalnila.

Proč chceš mou smutnou duši zkolébat
laskáním tónů, jež se zvolna blíží?
Co zpěv tvůj koketní by chtěl mi dát?
Co chceš, ó písni, tušená jen snad,
když zmíráš u okna, jež mlčky shlíží
uzounkou průrvou dolů do zahrad?


Přeložil Gustav Francl

Dark

 

  •