Konečné přání
Paul Verlaine
Ó, Nevinná, k níž nekonečnou
láskou mé srdce lne, když chce,
aby k plachému štěstí jednou
i radost připojila se,
kéž přijde chvíle, Nevinná má,
kdy jednoho dne šťastného
padne ta výzbroj, vždycky marná,
šatů a prádla jemného.
Kéž pod lampou, jež dohasíná
zaskví se v chvíli závratné
nevinné tělo, k němuž vzpíná
se touha chtivé vášně mé,
a nocí svatební se stane,
v níž tvoje tělo panenské,
polibky mými zasypané,
se změní v tělo manželské.
Přeložil Gustav Francl
