Jen těžko snáším šaty tvoje
Paul Verlaine
Jen těžko snáším šaty tvoje
a líbíš se mi bez závoje,
skrývá mi hvězdy, oči tvé.
Zkrátka, hnusím si "oblečení",
tu parodii k nesnesení,
tlumící vnady zářivé.
Rozčilují mě všechny róba;
protože chatrně jen zdobí
půvaby, skryté pod nimi:
tvou šíji neznající výtek,
tvá ramena a kouzlo lýtek
dráždící tvary oblými.
Pryč s ženou příliš vyfintěnou!
Jen v košilce buď raděj se mnou,
v té překážce bez odporu,
v oběti, jež se vzdává ráda,
v praporci něhy, který padá
den co den zrána k večeru.
Přeložil Gustav Francl
