Dobu, jež stále běží
Paul Verlaine

Dobu, jež stále běží
využíváme stěží,
přijde-li letní čas.
Podzim, který se chvěje,
nám dvěma v loži přeje
dáti se lásce na pospas.

Fuj! Léto mou přízeň nemá.
Písnička stále stejná:
"Horko! Horko! Chci spát!"
Spát tedy místo žití
a z nudy knihy čísti...
Lepší je milovat.

V nejužším propojení
se těla v oheň změní,
když zima nastává.
Oba pak duší, tělem
jsme jako plamen jeden,
jak výheň řežavá.


Přeložil Gustav Francl

Dark

 

  •