Je to tak?
Paul Verlaine
Je to tak? Přes blázny a mnohé hlupáky,
kteří nám budou naše štěstí záviděti,
my nesmíme se s nimi pouštět do hádky.
Je to tak? S úsměvem lehkým budeme spěti
po cestě, kterou nám naděje rýsuje,
jen málo dbajíce, že pro svět jsme jen smetí.
Jak v lesních houštinách se skrývá naděje
srdcí, jichž lásky cit tmu zpěvem prosvětluje
jako dva slavíci, z nichž každý šťasten je.
A pokud o svět jde, ať si jen pikle kuje
anebo přeje nám. Co na tom záleží,
zda lásku uctívá, či zdali terčem mu je.
Spoutáni přepevnou a krásnou otěží,
pancířem z démantů milosti zaštítěni,
neděláme si nic z největších potíží.
I kdyby osud sám chtěl naši cestu změnit,
my neposlechneme a půjdem naopak,
jak šťastní milenci v budoucno zahledění,
jež v lásce neodradí nic. Je to tak?
Přeložil Gustav Francl
