Bezdůvodný smutek
Paul Verlaine
Zní nářek v duši mé
jak déšť, když městem šumí.
Proč ve snu unylém
dlí bolest v srdci mém?
Ó sladká tího deště,
jež na zem dopadáš!
Zhoj v srdci žal můj ještě,
ó sladká tího deště!
Pláče a nezná cíl
to srdce, jež se děsí.
Nikdo je nezradil?
Je smutné a nezná cíl.
Nejhorší poranění
jsou ta, jež neznáme.
Bez žalu, lásky, snění
mám v srdci poranění.
Přeložil Gustav Francl