Krása i slabost žen
Paul Verlaine
Krása i slabost žen, dvě jejich paže bledé,
jež často laskají, ač znají ublížit,
a zrak, v němž tehdy jen lze krutost objevit,
když slovem "dost" boj proti samčí zvůli vede.
Hlasem, byť lhavý byl, do snění nedovede
nikdo bezpečněji nás vést. A jitřní svit
i večer umíte svým zpěvem okouzlit,
že dýchá svěžestí či zmírá ve tmě šedé.
Vy muži bez citu! Tího dnů pozemských!
Ach, kéž po polibcích s půtkách milostných
cosi přec zůstane v daleku na obzoru,
cosi tak křehkého jk srdce dítěte,
jak úcta, dobrota. Neboť co v čase zmaru
odkazem zůstane tu po nás na světě?
Přeložil Gustav Francl
