Hle, luna bílá
Paul Verlaine

Hle, luna bílá
ozáří les.
Ve větvích zpívá
hlas, jenž ti nes
ta slova známá...

Ó milovaná

Z rybníka vzlétá,
je zrcadlem,
strom - silueta
a mizí v něm,
ač vítr pláče.

Nerušme spáče.

Po nebi pluje
šlář zklidnění
a sestupuje
v tmu večerní,
kde hvězda žije...

Čas posvátný je.


Přeložil Gustav Francl

Dark

 

  •